Pedal Project

Výlet na Kanec Trophy 2010

13.09.2010

Když jsme se před časem dozvědeli o fixed závodech pořádaných v rámci Kanec Trophy 2010 v moravské Břeclavi, bylo hned jasné, že bychom měli vyrazit. Ne až tak kvůli závodu samotnému, na který naše příprava opravdu nebyla příliš profesionální a místo rozehřívání a osahání si závodiště či snad okouknutí potenciální konkurence jsme se vydali do Lednicko-Valtického areálu, kde jsme po krátké projížďce silně rozbahněnými či písčitými stezkami raději usedli do místní hospody a dali si špekové knedlíky a pečená žebra a na závod se tak dostali poměrně ztuhlí necelých 5 minut před samotným startem, čímž na nás zbylo místo v poslední (druhé) řadě, ale spíš kvůli samotnému výletu. Ani toto však nezastavilo Sala, který tento příjezd na závody absolvoval s námi, a díky své dravosti, fyzičce a odhodlání si dojel s přehledem pro první místo. Náš cíl byl od začátku jiný, užít si legraci na kolech a seznámit se s dalšími lidmi, co to s jízdou na fixu myslí vážně. Bohužel ihned po startu se ale veškerá kola kamsi schovala a tak před barem určeným pro afterparty závodu se nakonec obejvily jenom nám dobře známé kousky dovezené z Prahy. Když se pak konečně lokál pomalu zaplnil, již z většiny do civilu převlečenými závodníky, zkusili jsme zorganizovat menší projížku. Naši výzvu ale nakonec akceptovala pouze čtveřice jezdců z rakouského Grazu, kterým nebylo na obtíž si své klenoty opět vyndat z bílého Multivanu a společně s námi brázdit asi hodinu břeclavské ulice od jednoho konce obce k druhému. V tu chvíli začla dávat celá akce větší smysl a i my jsme alepoň částečně dostali to, pro co jsme přjeli. Škoda jen, že díky množství jiných aktivit není možné, abychom na oplátku svou přítomností podpořili Messengerské závody, pořádané právě v Grazu 24. a 25. září. Pokud tak můžete udělat za nás, určite nebudete litovat.

Jak hodina pokročila, vrátli jsme se zpět do klubu a objednaným dalším pivem si definitivně zavřeli vrátka v podobě zvažované cesty zpět domů. Když jsme pak na baru, jak bývá naším zvykem, osiřeli nadobro a se slovy "došlo pivo" byli nuceni se přesunout "o dům dál", neváhali jsme. Diskotéka na menším městě stojí vždy za návštěvu. Jukebox, trampolína, rvačka a půllitry o objemu 0,6 litru stály za to ještě chvíli setrvat vzhůru, jakmile ale dohrál hit Gimme Shelter, nebylo na co čekat, auta byla přecejen lehce z ruky a ve snaze chytit ještě alespoň trochu tmy na spaní jsme se vydali zpět k závodišti, u kterého jsme parkovali. "Škoda jen, že se nejel původně plánovaný větší okruh kolem továrny", řekli jsme a uvázali kola na jednu hromadu.

Druhý den po snídani před jedním z místních supermarketů jsme se zamysleli nad naší budoucností a dobře jsme udělali, když nakonec zvítězil rozum nad vůní dálek a my jsme namísto plánované cesty do rakouské Vídně vyrazili směr Brno. Jedna galuska nevydržela prudké dopolední slunce na parkovišti, ale jelikož jsme bohužel již zvyklí jezdit na placato a jiná možnost nebyla, tak se i přes tuto malou nepříjemnost povedlo užít si brněnských ulic až až. Uplným vrcholem víkendu pak byla bez debaty návštěva velodromu Favorit Brno, kde byla většina z nás prvně a kde se nám dokonce povedlo po ukončení výstavy psů (boxerů) dát i pár koleček. Značně znaveni, však plni zážitků ze společně příjemně stráveného víkendu, jsme nasedli do aut a vydali se zpět k našim domovům. Víc takových dnů.

To lazy to translate this article right now, sorry, its about our trip to Kanec Trophy competition to Břeclav (eastern Moravia) – the race itself, night ride with guys from Austria (thanks for joining us!), day after at Brno and so on...